Brzy ráno, za kuropění, tedy kolem deváté hodiny ranní, hotovíme se k odjezdu. Na placených dálnicích jsou výborné zotavovny, parkoviště pro karavany a kamiony, spousta zeleně a vůbec jsou to místa, kde člověk rád spočne. Tam jsme hlavu složili.
První zjistění bylo, že včerejších skoro deset hodin provozu při vysokých otáčkách, vyžádal si jistou spotřebu oleje. Dolil jsem tři deci.
Poutní den jsme začali přesunem necelých 600km do Lourdes, tedy do Lurd. Kdo neví, co se tady roku 1858 stalo - a nesouvisí to s předzvěstí ACW - ať googlí. Dnes je to místo hodné zastavení. Cesta nám vůbec neubíhala, protože foukal nechutný protivítr, který zmítal mnou, Sášenkou i motocyklem a neumožnil nám jet rychleji jak 135km/h. Předpokládám, že na tom nese svůj díl viny jistý ThD. s i iniciály P.Z. Kterýžto nás mailem pozdravoval řka, ať jezdím pomaleji, leč se ve zdraví nevrátivší budeme.
Kolem poledne jsme chvíli pospali v jednom ze zmíněných Aiere de cokoli, kde je klid a zeleň.
Vichr jsme zdárně překonali a do Lurd dorazili. Na fotce Sáša lurdskou vodu pije. Lidé si to tady plní do flakónků a my jsme nabrali pět litrů do zásoby. A z této vody vaříme sobě teď kávu, čaj i krmi prostou, bujón a instantní nudle obsahující. LuLi = Lurdský Lidl.
Kolem sedmé hodiny večerní vydali jsme se vydali dál na cestu. Dálnice. Zařazen šestý rychlostní stupeň, otáčkoměr hlásí 7100 a rychloměr 152. A tak kilometry polykáme snáz než dopoledne.
S večerem jsme vjelo do Španěl a stejně jako rytíři Lagardére v Hrbáči, i nám pastevec sdělil, Espaňa está aquí. Aquí.
Do San Sebastian de Garbandal to bylo asi 600km a noční stoupání horskými sepentinami bylo pomalé.
Teplota 7 stupňů. Čas hodina po půlnoci a jsme na místě. Zvonkohra obíjí každou půlhodinu, tak jsou místní zvyklí na nějaký ten hluk.
Po rozhovoru s paní správcovou místa zvaného Hospedería, kdy si mé Buscando el lugar para dormir. Tedy hledání místa na spaní - paní Carmen vyložila jako že chceme ubytovat... Ale nakonec rozkládáme stan u ní na terase a vytrvale odmítáme nabízenou sprchu, protože bychom po ní asi zmrzli.
Má tady ubytovanou partu američanů, říká grupo de americanos a mají mít ráno soukromou mši, kterou máme v plánu infiltrovat.
Poslední fotka je večerní z Garbandalu.
Zítra bychom měli dorazit do cílové Compostely.
První zjistění bylo, že včerejších skoro deset hodin provozu při vysokých otáčkách, vyžádal si jistou spotřebu oleje. Dolil jsem tři deci.
Poutní den jsme začali přesunem necelých 600km do Lourdes, tedy do Lurd. Kdo neví, co se tady roku 1858 stalo - a nesouvisí to s předzvěstí ACW - ať googlí. Dnes je to místo hodné zastavení. Cesta nám vůbec neubíhala, protože foukal nechutný protivítr, který zmítal mnou, Sášenkou i motocyklem a neumožnil nám jet rychleji jak 135km/h. Předpokládám, že na tom nese svůj díl viny jistý ThD. s i iniciály P.Z. Kterýžto nás mailem pozdravoval řka, ať jezdím pomaleji, leč se ve zdraví nevrátivší budeme.
Kolem poledne jsme chvíli pospali v jednom ze zmíněných Aiere de cokoli, kde je klid a zeleň.
Vichr jsme zdárně překonali a do Lurd dorazili. Na fotce Sáša lurdskou vodu pije. Lidé si to tady plní do flakónků a my jsme nabrali pět litrů do zásoby. A z této vody vaříme sobě teď kávu, čaj i krmi prostou, bujón a instantní nudle obsahující. LuLi = Lurdský Lidl.
Kolem sedmé hodiny večerní vydali jsme se vydali dál na cestu. Dálnice. Zařazen šestý rychlostní stupeň, otáčkoměr hlásí 7100 a rychloměr 152. A tak kilometry polykáme snáz než dopoledne.
S večerem jsme vjelo do Španěl a stejně jako rytíři Lagardére v Hrbáči, i nám pastevec sdělil, Espaňa está aquí. Aquí.
Do San Sebastian de Garbandal to bylo asi 600km a noční stoupání horskými sepentinami bylo pomalé.
Teplota 7 stupňů. Čas hodina po půlnoci a jsme na místě. Zvonkohra obíjí každou půlhodinu, tak jsou místní zvyklí na nějaký ten hluk.
Po rozhovoru s paní správcovou místa zvaného Hospedería, kdy si mé Buscando el lugar para dormir. Tedy hledání místa na spaní - paní Carmen vyložila jako že chceme ubytovat... Ale nakonec rozkládáme stan u ní na terase a vytrvale odmítáme nabízenou sprchu, protože bychom po ní asi zmrzli.
Má tady ubytovanou partu američanů, říká grupo de americanos a mají mít ráno soukromou mši, kterou máme v plánu infiltrovat.
Poslední fotka je večerní z Garbandalu.
Zítra bychom měli dorazit do cílové Compostely.