sobota 4. května 2013

TT Adventure Days

V malebném a romantickém místě, na statku Prak[1] u Českého Šternberka připravil Touratech[2] letošní setkání nadšenců pro dobrodružné cestování na motorkách – Adventure Days[3]. Počasí vypadalo tak ošklivě, že nás to od účasti málem odradilo, ale když jsem viděl naplánovaný itinerář pro offroad, nešlo tam nejet. Ubytování luxusní – místo pro stany na rozmáčené louce, kde ještě před pár dny pobíhali koně, trocha bláta, sem tam koblížek; inu alespoň jsme měkce spali. Nikdo si nestěžoval a každý, kdo chtěl na mokré louce zaparkovat motorku, mohl si zapůjčit kus desky jako oporu pro stojan.
Páteční večer příjemný a seznamovací. V hlavní společenské místnosti byl obrovský krb, kde jsme se dohřáli a dosušili. Proběhlo několikero zajímavých promítání z cest se spoustou pěkných motivačních fotografií z míst, kam se pravděpodobně nikdy nepodíváme.


– naše [fotky] a fotky od jiných [touratech][xhackem][cizak][mahdivoj] [100bubu]
– videa [xhackem]
– offroad [trasa]

Akce je určená především pro lidi, které baví cestovat na motorkách. Každý si mohl vybrat, jestli pojede orientační soutěž po asfaltu a pozná krásné zatáčky v okolí nebo jestli se vydá do offroadu podle itineráře na více než sto kilometrů dlouho a pečlivě najetou trasu. Za vynikající považuji nápad, pozvat účastníky výletu po asfaltu hned ráno do přilehlé rokle, aby coby diváci zažili srandu, kterou skýtalo bahnění v prologu pro lidi, co chtěli vyjet na offroad. 
Prolog k offroadu skýtal doslova hluboký zážitek – opravdu, trať nebyla náročná, ale byla hluboká.
Po absolvování počátečního bahnění, které jsem odjel sám, jsme se Sašenkou v tandemu  vyrazili přesně v pravé poledne na orientační rallye. Itinerář byl podrobný, téměř jsme nebloudili, jeli jsme bez přestávky a celý okruh jsme odjeli v čase pět hodin a jedenáct minut. Pro srovnání – jiná posádka, která jela stejnou trasu ve dvou, přijela v čase tři hodiny a dvacet tři minut. Tedy náš výkon na umístění nebyl, ale byl to pěkný výlet; po cestě byly rozbahněné louky, výjezdy plné zrádných kořenů, lesní cesty, hluboké vyjeté koleje i krásné výhledy. Po intenzivních deštích se opravdu nikde neprášilo. Byl to náš první společný výlet do terénu  za mokra a vydařil se znamenitě, nikde jsme nespadli a projeli jsme téměř celou trasu.
Kdo zůstal v táboře a na vyjížďku se neodhodlal, měl možnost využít celodenního programu na místě – na stáncích KTM si půjčit motorku, jinde probíhaly prezentace baterií nebo komunikátorů od Interphone a spousta dalších věcí, z nichž jsme neviděli a nestihli ani jednu – zkoumali jsme v té době turistické značky v okolí.
Z výletu jsme se vrátili k večeru a náš V-Strom byl zabahněný velice velmi a s ohledem na nedělní cestu domů nebylo možné ho v tomto stavu ponechat. Po krátkém pátrání po nejbližším tlakovém mytí jsme zjistili, že opravdu nejbližší otevřená wapka je na benzince Agip[4] někde za Průhonicemi, snad je to už Praha Chodov – po dálnici velmi nezábavný kousek tam a zase zpátky. Vůbec po jezdit po dálnici na céčkových gumách je nepříjemné pro řidiče, spolujezdce i pneu samotné.
Společenský večer probíhal ve stodole, zahrála kapela Sekec[5], zatleskali jsme vítězům obou navigačních soutěží a zajímavé bylo i noční překvapení v podobě poledance[6] a jedné malé, ale vydatné bouřky.
Ač počasí zcela nepřálo, přijelo hodně lidí a určitě se dobře bavili.
Nedělní dopoledne patřilo workshopům fotografickým, navigačním i jiným; viděli jsme malý kousek o problematice solárního dobíjení na cestách a museli jsme vyrazit k domovu. Mše v Sázavském klášteře začínala o půl jedenácté a byla už na naší cestě zpátky domů.
Zde je potřeba zmínit obrovský dík za nasazení lidí, kteří obětavě, s úsměvem a hýříce nadšením, tahali motorky v blátě v dopoledním prologu. Záměrně píšu „tahali v blátě“ a nikoli „z bláta.“
Tak zase za rok. Sportu zdar a enduru zvláště!