V plánu byl výlet před Lopeník, Březovou, Strání a Vápenky k Trampovi. Já na Stromu měl v tandemu Margot – Francouzku, která na motorce jela prvně a do interkomu mně celou cestu švitořila o krásách naší země a srovnávala jízdu na motorce s jízdou na koni, kterou důvěrně zná. Ve Vápenkách jsme ztratili druhou část výpravy, Vénu a Ábi na Hondě Hornet 900. Čekáme, dlouho nejeli, tak že se kousek vrátíme. Snad se nic nestalo! A opravdu, nic se nestalo, jenom v poslední zatáčce trefil Véna v náklonu kus bláta, šel smykem na přední kolo a motorka sjela do potoka, který teče vedle cesty a vede k němu schod na výšku postavy. Hornet zůstal zapíchnutý předním kolem mezi kameny. Když jsme s Margot dorazili, Ábi už fotila Vénu rachtajícího se ve vodě s motorkou a on hned vesele hlásil, že motorka je v pořádku, že startuje, jenom neví, jak ji z té díry dostaneme. Naštěstí ruku k dílu přiložil kolemjdoucí mykolog a nějaký kluk na překrosené Jawě – díky jim! jsme motorku dostali asi padesát metrů po proudu, kde už byl břeh tak nějak schůdný a stroj jsme vytlačili na cestu. Prakticky se krom – odřených kolen, promáčklé nádrže, zmačkaného padacího rámu a ohnutého chladiče – nic vážného nestalo. Pak už jsme pokračovali k Trampovi, kde byl zabahněný Hornet perlou mezi naleštěnými supersporty.
Třeba podotknout, že od drobné nehody v potoce už Margot nešvitořila, byla malinko vyděšená a nehoda dvou motorek a tří aut, kterou jsme potkali na obchvatu Uherského Hradiště, jí na jistotě nepřidala. Myslím, že raději zůstane u jízdy na koni, ač přiznala, že ji kůň již třikrát shodil.
Tož Véno, zase příště! Dlužno podotknout, že řídítka to tentokrát přežila bez újmy.