R.B.M. 2013

Tam, kde možná někdy v parném létě bude cesta suchá jako troud, je teď opravdové bahniště. A tudy vedla povětšinou trasa. Tedy alespoň ten malý kousek, který se mně podařilo za šest hodin překonat. Třicet tři kilometrů za pět a půl hodiny a bylo to výživné.
Nebylo to o motorce, ale o technice jízdy a ostrém obutí. Místa, která zkušení na Afrikách projeli snadno, měli méně zkušení problémy překonat, byť jeli na LC4.
Taky bych tento článek mohl nazvat – první jarní rally z pohledu nejslabšího účastníka.
V roklince jsem se zasekal úplně nejvíc, na každém kmenu jsem zůstal viset. Někde, protože jsem s sebou omylem vezl centrální stojan, jinde zas protože byl kmen prostě velký. Obtížnější kousky pro mě vyžadovaly spolupráci ve dvou lidech. Když už před námi bylo přes čtyřicet lidí, byla cesta pořádně vymletá. Motorku jsem neplánovaně položil asi pětkrát a plánovaně pak nepočítaně – přijet k překážce, položit na bok, vzít za zadní kolo a posunout o kousek nahoru, pak přední kolo, zadní kolo atd. zvednou motorku, překonat překážku. Bylo to zábavné a vyčerpávající zároveň.
Někde bylo lepší nanosit si ploché kameny, aby se to dalo přejet.
Pak jsem položil motorku tak, že jsem s ní nedokázal ani hnout. Ležela aspoň patnáct minut než jel kolem dobrák, který mně ji pomohl zvednout a odjel. Pak jsem pro jistotu počkal dalších patnáct minut, ať nateče všechno tam kam má a dalo se pokračovat.
Do té roklinky snad nechodí ani turisté pěšky a možná i fanatičtí mykologové tam chodí pouze s lanem a ve dvou.
Bohužel došlo i k nějakým zraněním – jedna zlomená klíční kost, nějaká ta pochroumaná noha nebo koleno.
Něco utrpěly i motorky – jeden jezdec na Kawě – napřed mu odešla zadní brzda a při ostřejším sjezdu na to zapomněl a pak vyskakoval z rozjeté motorky do křoví, pak mu kdesi před cílem spadl řetěz a namotal se tak, že nešlo dělat nic. Posledních pět kilometrů ho táhli na kurtně a to měl našlápnuto na vítězství.
Nějaké ty rozbité plasty, jeden chladič probodlý větví, jedna usmažená spojka, nějaké rozbité nádrže a jedna KTM komplet utopená.
Náš Stromek obstál skvěle, taky je dobře oblečený na takové výlety. Naprosto beze škod – zrcátka jsem nesklopil, tak jsem o levé přišel, nerozbilo se, jenom se vyskočilo z uložení. Zadní blatník drží, ale v místě sváru[1] povolil, asi mu nesvědčily ty vánoční stromky, co jsem s sebou vezl. A možná přibylo pár šrámů na kulaté schránce vzadu.
Celkem celou trasu projelo asi dvacet lidí z padesáti. Bylo to bahnité a místy bych nevěřil, že něco takové lze projet na motorce, na jakékoli. O Stromu nemluvě. 
Mám se ještě moc co učit.
Vyhrál borec na Africe, zajel celých sto šedesát kilometrů za pět a půl hodiny, za stejnou dobu jsem zdolal slabou pětinu trasy. Druhá byla taky Afrika a třetí přijel třicet let starý boxer BMW.
Bylo to úplně supéér. Sice kvůli mně nemuseli najíždět 160km, když jsem v čase nejrychlejšího stihl jenom malý kousek. Já totiž jezdím zatím jako šnek.
Díky pořadatelům za skvělé zajištění a teplé bydlení. Také díky všem, kteří mně pomohli pokousat se roklinkou. Už se těším na další ročník.
[trasa1][trasa2] offroadu (heslo je jméno vítěze malými písmeny)